Jako malá holka jsem si tuhle zemi oblíbila díky pořadu Hry bez hranic – pamatujete si tuhle legendární show? Vždycky jsem fandila Maltě hned po našem oranžovém týmu. Ani nevím proč, asi se mi prostě líbil ten název 🙂. A když už jsme u toho názvu – pořádně se vlastně neví, odkud pochází. Nejčastěji se uvádí, že vznikl ze starověkého řeckého slova „melite“, což znamená „sladký“ nebo „medový“ – pravděpodobně kvůli místnímu medu, kterým byl ostrov proslulý. Jiná teorie zase tvrdí, že pochází ze slova „Malet“, což znamená „přístav“ – a to by taky dávalo smysl, vzhledem k poloze a historii ostrova.
Původně jsem měla tenhle výlet naplánovaný jako solo trip, ale nakonec se přidal Míša. A za pět dnů jsme stihli vidět spoustu krásných míst – dokonce i ostrov Gozo.
Logistika
Původně jsme chtěli půjčit auto, ale nakonec jsme od toho ustoupili – všude se totiž dá pohodlně dostat autobusem a podle jízdních řádů z Google Maps se to hledalo fakt jednoduše. Řídí se tam vlevo, doprava je celkem divoká, aut je snad víc než lidí, takže jsem byla za MHD nakonec radši. Zácpy a lehké zpoždění jsou tam běžné, ale většinou jen maximálně akademická čtvrthodinka. Týdenní lítačka stála 25 euro.
Tak letíme
Letěli jsme s Air Malta – přímý let za 1500 Kč. Příručák může být ten větší rozměr, což přesně pasuje na moji krosnu – na šest dnů naprosto v pohodě. Ubytování jsme vybrali strategicky v Qormi, což je kousek od Valletty – vyšlo to levněji (8k, 6 nocí za apartmán 2+1) a hlavně blízko hlavního autobusového nádraží, odkud jsme vyráželi. Hned první večer nás tam Bolt přivez jednosměrkou v protisměru, tak jsem byla ráda, že to auto nemáme.
Valletta
Hned první den jsem byla nadšená. Valletta je nádherná – kompaktní, jednotná architekturou (což později zjistím, že platí pro skoro celý ostrov). Brouzdat se úzkými uličkami a kochat se barevnými okenicemi bych vydržela klidně několik dní. Říká se, že na Maltě je nejvíc kostelů na počet obyvatel – poslední den už mě nechávaly celkem chladnou, ale dnes je ještě obdivuju nadšeně.
Navštívili jsme i pevnost St. Elmo, kde se díky projekcím dá nasát spousta historie. Upper Barrakka Gardens jsme stihli přesně na čas, kdy se mělo střílet z děla – jenže zrovna dnes se nekonalo nic. Trajektem jsme pak přejeli na protější břeh do “Trojměstí”, kde jsme nachodili dalších 5k kroků, dali si pizzu, pivo a vyrazili „domů“.
Mdina, Rabat a Mosta
Mdina, město ukrytý za hradbama, na který jsem se těšila asi nejvíc, jsme si naplánovali hned na ráno. Nikde nikdo, tady ty uličky jsou úplně magický. Všude kolem sukulenty a kytky, což je pro mě přidaná hodnota!
Pak jsme se přesunuli do jednoho z větších měst – Rabat. Je tam krásná katedrála, katakomby sv. Pavla a opět spousta útulných, malebných uliček.
V Mostě se zase nachází obrovská rotunda Santa Marija Assunta, kterou je vidět snad ze všech stran. V průvodci píšou, že jde o třetí největší kopuli na světě – a věřím tomu, je to fakt monumentální. Zevnitř je to krásná podívaná a dá se vystoupat i nahoru. Tam jsme se taky dozvěděli, že většina kostelů a významných budov má dvoje hodiny – každé ukazují jiný čas. Prý aby to zmátlo ďábla, aby nevěděl, kdy se konají mše.
Večer jsme jen nakoupili ve Sparu a na apartmánu si uvařili.
Gozo
Autobusem jsme se vydali na západní cíp Malty a odtud trajektem přepluli na menší sesterský ostrov Gozo. Plavba trvá jen asi 25 minut, ale člověk má hned pocit, že se ocitl někde jinde – klidněji, zeleněji a trochu víc „venkovsky“ než na hlavním ostrově.
Naplánovali jsme si výlet podél pobřeží, původně jsme chtěli jet víc busama, ale nakonec jsme dost chodili pěšky – díky tomu jsme ale objevili i místa mimo klasické trasy. Seznam mapy mi nachystaly epesní trasu mezi kaktusy a prašnými cestičkami, ale přežili jsme – a stálo to za to.
Jednoznačný highlight dne byla jeskyně Tal-Mixta – schovaná výš v kopcích, s výhledem na zátoku Ramla Bay a její načervenalý písek. Měli jsme to štěstí, že jsme tu jeskyni měli sami pro sebe, a byla tam nádherná atmosféra – chladný vánek, šum moře a výhled, kterej fakt bere dech. Potom jsme se přesunuli k městečku Marsalforn, kde jsou rozlehlý solný pláně.
Po návratu z pobřeží jsme zamířili do hlavního města Victoria, kde jsme si prošli hradby a citadelu – mohutnou pevnost s výhledem na celý ostrov, malebnými uličkami a kostelem uprostřed.
Kousek od centra jsme se zastavili na oběd v jedné z lokálních restaurací – dali jsme si těstoviny, rybu a skvělý kafe s místním dezertem (už si nevzpomínám přesně co to bylo, ale bylo to sladké a plné mandlí). Pak už jsme se pomalu přesunuli zpět na trajekt a vyrazili zpátky na Maltu.
Marsaxlokk a okolí + resty ve Vallettě
Ráno jsme vyrazili do rybářského městečka Marsaxlokk. Prošli jsem si centrum, promenádu, obdivovali barevné loďky luzzu, které jsou pro tuto lokalitu typické. Akorát otevíral trh, tak jsem toho využila k nákupu suvenýrů. Po kafíčku jsme se vydali na průzkumný trek pobřeží, které lemují skalnaté útesy. V plánu bylo i koupání, ale vlny byly docela veliké, tak jsem se neodvážila. Odpoledne jsme se přesunuli zpět do Valletty, abysme konečně viděli kanonádu 🙂. Ochutnali jsme taky pastizz, sladký pečivo plněný ricottou.
Blue Grotto a domů
Přes městečko Siggiewi, kde jsme se prošli (kostely už jsem ani nefotila), jsme se autobusem přesunuli na jih na pobřeží k Dingli útesům. Ty nabídly parádní výhledy a příjemnej trek – navíc je to nejvyšší místo Malty. Odtud jsme dorazili až k jedné z nejnavštěvovanějších lokalit ostrova – Blue Grotto, modré jeskyni. Dovnitř se dá dostat na lodi, my jsme se spokojili s dechberoucím výhledem z útesů.
Základnou nám byla vesnička Wied iż-Żurrieq, kde jsme to nakonec zapíchli v restauraci Alka. Měli tam luxusní nabídku mořských plodů, dobrý pivo i kafe – prostě ideální tečka na závěr.
Pak už nastal čas přesunout se na letiště a rozloučit se s ostrovem.
Výlet na Maltu byl skvělej – počasí nám přálo, plán jsme zvládli bez větších zádrhelů a nasáli jsme spoustu atmosféry. Nejvíc mě zaujala architektura – hlavně Valletta a Mdina si mě naprosto získaly. Ačkoliv nám na Gozu párkrát sprchlo, příroda, výhledy a cestičky mezi kaktusy mě bavily hodně. Malta má zkrátka svoje kouzlo – a klidně bych se někdy vrátila.
